Rebarbora, známá také jako reveň, je vytrvalá rostlina, která na zahrádce roste skoro sama. Připravit si z ní můžete koláč, buchtu, sirup i marmeládu. Jelikož je rebarbora kyselá, doporučujeme zejména její kombinaci s cukrem. Dokonce ji můžete zamrazit a úžit si její chuť i v zimním období.
Pěstování rebarbory
Rebarboru vysaďte na podzim nebo brzy na jaře. Pokud dáváte rostliny vedle sebe, nechte jim dostatek prostoru, rebarbora totiž vytváří mohutné trsy. Rebarbora je nenáročná trvalka a dobře se jí bude dařit na slunném až polostinném místě s hlubokou, humózní a dobře propustnou půdou. Na jaře ocení přihnojení kompostem nebo hnojivem s vyšším obsahem dusíku.

Sklizeň rebarbory
Rebarboru sklízejte zhruba od poloviny dubna do konce června. Lidová pranostika dokonce radí sklízet rebarborové stonky jen do sv. Jana, tedy do 24. června. Vhodná chvíle pro sklizeň je tehdy, když řapíky dosáhnou délky alespoň 25 až 30 cm. Pozor, přerostlé řapíky mohou být vláknité a méně chutné.
Rebarboru nestříhejte, ale řapíky ze záhonu lehkým pootočením vytrhněte. Listy odtrhněte (obsahují kyselinu šťavelovou a nejsou ke konzumaci vhodné) a v kuchyni zpracujte pouze řapíky.
Rebarbora v kuchyni
Rebarbora se obvykle konzumuje tepelně upravená. Ještě před její tepelnou úpravou musíte z řapíků odstranit tuhá vlákna a slupky. To nejlépe uděláte tak, že odkrojíte oba konce řapíku a poté ostrým nožem stáhnete vláknitou slupku po celé délce dolů. Máte-li mladé řapíky, ze kterých viditelně neční vláknité tuhé nitě, loupat je nemusíte.
Tip pro vás: Rebarboru konzumujte s mírou, a to maximálně 2-3x za týden.
Blanšírování před zamrazením
Pokud chcete snížit obsah kyseliny šťavelové v řapících a zároveň zjemnit vláknitou strukturu rebarbory, vložte nakrájené řapíky do vroucí vody asi na minutu až dvě, poté je vyjměte a zchlaďte v ledové vodě. Následně je usušte a dejte do mrazáku.