Stačí upravit kousek vlastního pozemku nebo využít i ten nejmenší městský balkón. Podle varovných vědeckých studií se totiž hmyzí populace dramaticky zmenšuje a bez jejich opylovací práce bychom přišli o většinu ovoce, zeleniny i zemědělských plodin. Podpora těchto drobných pomocníčků je tedy tím nejmenším, co pro ně můžete udělat.
Přirozená divočina na záhonu, pítko s vodou a správné květiny
Představa, že musíte zahradu nechat úplně zarůst neprostupným plevelem, je naštěstí mylná. Hmyz totiž strádá jak na chemicky ošetřovaných plochách, tak v zanedbané houštině bez kvetoucích druhů. Nejlepším řešením je rozmanitost, která připomíná kvetoucí přírodní louku.
- Pítko na vodu: Hmyz i ptáci potřebují v horkých dnech pít. Zbudujte malé jezírko nebo použijte obyčejnou mělkou misku, do které naskládáte pár kamínků či plovoucích stébel, aby se včely neutopily. Klasické bazény s chemií jsou pro ně naopak smrtící pastí.
- Kvetoucí pasení po celou sezónu: Motýly neuvěřitelně přitahuje komule neboli letní šeřík či podzimní hvězdnice. Čmeláci si zase pochutnají na jarních krokusech, narcisech, aromatických bylinkách nebo obyčejných pampeliškách.

Jak postavit stavbu pro hmyzí hotel a jaké nájemníky přilákáte
Velkým hitem současných záhonů je „domkařská“ architektura pro opylovače. Hmyzí hotel můžete snadno sestavit z dřevěné nebo hliněné konstrukce, kterou vyplníte různorodým přírodním materiálem. Hodí se šišky, suchý mech, rákosová stébla, sláma i navrtaná dřevěná polínka. Výplň nezapomeňte zepředu zakrýt pletivem, aby si z hotelu ptáci neudělali krmítko pro snadný oběd.
A kdo se v novém příbytku zabydlí? V českých podmínkách hotel nejčastěji obsadí včely samotářky, pestřenky, zlatoočky nebo slunéčka sedmitečná. Ti všichni na zahradě fungují jako nemilosrdní požírači mšic a nejlepší opylovači ovocných stromů.
Ale pokud se vám nechce stavět velký komplex, zavěste na strom alespoň obrácený květináč nacpaný slámou. Ten si okamžitě zamilují užiteční škvoři, kteří vám vyčistí zahradu od mšic doslova jedna báseň.